Tak už z nás jsou kiwi holky. V úterý nad ránem jsme přistály v Christchurch, jednom z těch větších měst na Novém Zélandu. Na letišti jsme se šťastně shledaly s Voldánovic rodinkou, která s námi brázdí novozélandské cesty.
Plán na první den byl přejezd do Te Anau, což je úplně dole vlevo na jižním ostrově. Jenže člověk míní, cesty mění :) Chvíli nám trvalo, než jsme doplnili zásoby do naší parádní káry:
Pak jsme se museli porvat s problémem jménem internet. No a poslední důvod, proč jsme nakonec ujeli jen půlku cesty, je samotný Nový Zéland. Tady nejde sednout do auta a jet bez zastávky z bodu A do bodu B. Příroda je tu tak nádherná, že stavíte skoro co sto metrů. Minimálně na focení z okýnka :) Je pravda, že chvíli to tak nevypadalo - asi hodinku jsme jeli po rovině jak u nás u Kolína, ale pak se před námi otevřel horizont s horami a my začali lapat po dechu.
Pak jsme se museli porvat s problémem jménem internet. No a poslední důvod, proč jsme nakonec ujeli jen půlku cesty, je samotný Nový Zéland. Tady nejde sednout do auta a jet bez zastávky z bodu A do bodu B. Příroda je tu tak nádherná, že stavíte skoro co sto metrů. Minimálně na focení z okýnka :) Je pravda, že chvíli to tak nevypadalo - asi hodinku jsme jeli po rovině jak u nás u Kolína, ale pak se před námi otevřel horizont s horami a my začali lapat po dechu.
Naší první velkou zastávkou bylo jezero..., kde jsme si dali oběd a hned vyrazili na jezero číslo dvě. Pukapi. Jezero, z kterého - když máte štěstí na počasí - vidíte krásně na nejvyšší horu Nového Zélandu, Mt.Cook. A že my to štěstí měli! Voda modrá, nebe modrý, v pozadí dechberoucí panoramata zasněžených hor:
Druhou zastávkou byl McDonald’s v Queenstownu. Nesmějte se, potřebovali jsme internet, páč ten náš nefungoval, a strejda Donald je jeden z mála, kdo ho tu má. Z cesty Do Queenstownu toho moc nevím, páč jsem to prospala :) Ale prý to bylo krásný - stihla jsem konec, kdy se ve srázu pod námi vlnila řeka a na kopcích se střídala jedna vinice za druhou.
Queenstown je kapitola sama pro sebe. Tady jsme nakonec trochu mimo plán, zastavili včera a rozhodli se zůstat. Ale o tom až příště. Budeme vás napínat :) Jen jednu fotečku ukážeme:
Naše první nocování bylo přímo na břehu jezera.... A když píšu, že přímo na břehu, tak myslím úplně na břehu, asi tak pět metrů od vody. Paráda neskutečná. Navíc nikde nikdo nebyl, takže holky mohly skočit do jezera na ranní hygienu “jen tak”.
No a víc toho dneska nestihnu napsat... Trochu tu bojujeme s elektřinou a internetem, takže jsme buď vybitý nebo bez signálu :) Třeba teď sedíme v prádelně na zemi, okupujeme tu všechny zásuvky, internet jakbysmet a čekáme, až se nám dosuší čerstvě vyprané prádlo. Ale spokojené jsme až až :)
Žádné komentáře:
Okomentovat