Dnes jen stručně ručně :)
Nahrála jsem na internet dvě alba, kde se můžete podívat na nějaké ty nové fotky z našeho listopadového života a taky na pár dalších foteček z výletu do národního parku Springbrook. Tak doufáme, že se budou líbit a přejeme krásný den kamkoliv, odkud nás sledujete!f
středa 30. listopadu 2011
úterý 29. listopadu 2011
Den 74 "První surfování"
No jó, už je to tak. Dneska jsem tu pokřtila surfařský obleček na opravdickém surfu! Byla to velká sranda, přestože to ve skutečnosti vlastně vůbec žádná sranda není :) Ani nemůžu říct, že jsem stála na surfu, páč jsem na něm jenom ležela a sjížděla vlny kousek od břehu. Ale bylo to boží. Abyste věděli, já se toho bojím jak čert kříže. Mám z oceánu a vln hodně velký respekt, takže když jsem na to prkno skákala poprvé, bylo to s velkým přemáháním. Ale ten adrenalin, když se s vámi surf na té vlně rozjede a vy naberete rychlost, tak tomu se asi jen tak nic nevyrovná. Těším se, až s tím příští týden ve škole začneme, dneska to byl jen takový malý přípravný trénink.
Lucka byla dneska v práci, kde jsem se za ní aspoň zastavila a daly jsme si společně fish&chips s úžasnou tatarkou, po který nám bylo úžasně špatně. Nikdy více! Ale je to sexy žena za pultem, co? Já se po obědě odebrala užít poslední den prázdnin na pláž, tentokrát už bez surfu, protože a poněvadž se zbláznilo moře a byly moc divoký vlny. Tak jsme jen s našim kamarádem Tomášem leželi, případně vyváděli ve vodě. A já mám teď trochu spálenou hlavičku - já vím, maminko, mám mít čepici. Příště už na ní nezapomenu ;)
Takže mi teď Lucka napatlala vlasy a třeba to nebude tak hrozně bolet. Uvidíme. Ale moc tomu nedávám. Jinak dneska má narozeniny můj úžasný tatínek, takže mu odtud přejeme všechno nejlepší! Já k tomu posílám velkou pusu!! Vloni to bohužel nestihnul oslavit - místo toho strkal prsty, kam neměl a strávil narozeniny v nemocnici. Tak doufám, že letos už se to povede a že to opět bude nezapomenutelná party na Sněžníku :)
Lucka byla dneska v práci, kde jsem se za ní aspoň zastavila a daly jsme si společně fish&chips s úžasnou tatarkou, po který nám bylo úžasně špatně. Nikdy více! Ale je to sexy žena za pultem, co? Já se po obědě odebrala užít poslední den prázdnin na pláž, tentokrát už bez surfu, protože a poněvadž se zbláznilo moře a byly moc divoký vlny. Tak jsme jen s našim kamarádem Tomášem leželi, případně vyváděli ve vodě. A já mám teď trochu spálenou hlavičku - já vím, maminko, mám mít čepici. Příště už na ní nezapomenu ;)
Takže mi teď Lucka napatlala vlasy a třeba to nebude tak hrozně bolet. Uvidíme. Ale moc tomu nedávám. Jinak dneska má narozeniny můj úžasný tatínek, takže mu odtud přejeme všechno nejlepší! Já k tomu posílám velkou pusu!! Vloni to bohužel nestihnul oslavit - místo toho strkal prsty, kam neměl a strávil narozeniny v nemocnici. Tak doufám, že letos už se to povede a že to opět bude nezapomenutelná party na Sněžníku :)
pondělí 28. listopadu 2011
Den 73 "Překvapení"
Stále je pondělí. Stále to vypadá, že bude pršet a stále neprší. Stále totiž svítí sluníčko. Tedy teď už ne, teď už ho tam máte vy. Dneska jsme vám jedno poslaly, páč tu ráno byly dvě:
:)
Byl krásný den, tak jsme ho trochu zneužily a konečně zprodukovaly něco, co už jsem měly za lubem pěkně dlouho. S pomocí Janči a Tomáše se to povedlo jedna radost. Ale vy si budete muset ještě počkat. Abychom ale nebyly škrti, posíláme malou ukázku:
Večer jsme si udělaly barbecue pod barákem, pochutnaly si na báječném jehněčím a doma už jen odpočíváme. Od Janči a Tomáše jsme si stáhly fotky ze Springbrooku, tak se je pokusím ještě dneska nahrát, aby bylo po dlouhé době zase na něco koukat. A zítra už budu dělat úkoly, slibuju.
:)
Byl krásný den, tak jsme ho trochu zneužily a konečně zprodukovaly něco, co už jsem měly za lubem pěkně dlouho. S pomocí Janči a Tomáše se to povedlo jedna radost. Ale vy si budete muset ještě počkat. Abychom ale nebyly škrti, posíláme malou ukázku:
Večer jsme si udělaly barbecue pod barákem, pochutnaly si na báječném jehněčím a doma už jen odpočíváme. Od Janči a Tomáše jsme si stáhly fotky ze Springbrooku, tak se je pokusím ještě dneska nahrát, aby bylo po dlouhé době zase na něco koukat. A zítra už budu dělat úkoly, slibuju.
neděle 27. listopadu 2011
Den 72 "První advent"
Tady je tedy už pondělí, ale u vás ještě neděle, takže to se nějak počítá :)
Naše neděle byla pracovně-válecí. Pro Lucku pracovní, konečně měla plnou šichtu od rána až do večera. Jen z toho byla chudák pak vyřízená. Ale daly jsme si zase zmrzlej jogurt a bylo dobře. Já měla volno a jelikož opět a zase nepršelo, tak jsem to tentokrát zaparkovala u bazénu. A aby mi nebylo takový vedro, pustila jsem si k tomu cimrmanovské "Dobytí severního pólu". No a jelikož to zase na déšť nevypadá, po vzoru výpravy budu tento týden procvičovat tato konverzační témata:
Pondělí: význam mrazu v boji proti infekčním chorobám
Úterý: zimní krása okenních skel
Středa: zážitky z bruslení
Čtvrtek: medvědi - vyzvedněte přednosti ledního
Pátek: holomrazy
Sobota: Mráz - nejlepší děda
Teď už se pomalu připravujeme do školy, já mám tedy tento týden volno, tzv. review week, ale pondělní posilovnu nevynechám. No a na odpoledne máme připravený překvapení, ale o tom se asi jen tak něco ještě nějakou dobu nedozvíte. Nebo vás necháme nakouknout jen malinko. Ještě to promyslíme.
Jo a vlastně je první advent, že jo. To bychom asi měly něco zapálit. Anebo radši ne :) Každopádně doufáme, že tam u nás už poctivě nasáváte tu pravou předvánoční atmosféru!
PS: banány už jsou za $2.85 - ať žijou banány!
Naše neděle byla pracovně-válecí. Pro Lucku pracovní, konečně měla plnou šichtu od rána až do večera. Jen z toho byla chudák pak vyřízená. Ale daly jsme si zase zmrzlej jogurt a bylo dobře. Já měla volno a jelikož opět a zase nepršelo, tak jsem to tentokrát zaparkovala u bazénu. A aby mi nebylo takový vedro, pustila jsem si k tomu cimrmanovské "Dobytí severního pólu". No a jelikož to zase na déšť nevypadá, po vzoru výpravy budu tento týden procvičovat tato konverzační témata:
Pondělí: význam mrazu v boji proti infekčním chorobám
Úterý: zimní krása okenních skel
Středa: zážitky z bruslení
Čtvrtek: medvědi - vyzvedněte přednosti ledního
Pátek: holomrazy
Sobota: Mráz - nejlepší děda
Teď už se pomalu připravujeme do školy, já mám tedy tento týden volno, tzv. review week, ale pondělní posilovnu nevynechám. No a na odpoledne máme připravený překvapení, ale o tom se asi jen tak něco ještě nějakou dobu nedozvíte. Nebo vás necháme nakouknout jen malinko. Ještě to promyslíme.
Jo a vlastně je první advent, že jo. To bychom asi měly něco zapálit. Anebo radši ne :) Každopádně doufáme, že tam u nás už poctivě nasáváte tu pravou předvánoční atmosféru!
PS: banány už jsou za $2.85 - ať žijou banány!
sobota 26. listopadu 2011
Den 71 "Práce šlechtí"
To byl ale den, takových bychom tu s Lůcou moc mít nechtěly tedy... Takže sobota, v plánu práce, já od 9 do půl 4 a Lucka od 10 do 6. Ale všechno bylo jinak.
Já dorazím do práce a dostanu seznam pokojů na úklid. Normálně mívám tak 12, maximálně 14. A dneska? Famózních 18. Nakonec skončím na 23 a jsem ráda, že se po páté dovalím na bicyklu domů. Ani si nevzpomínám, jak se to stalo. Lítala jsem tam s tím svým vozejčkem jak fretka a uklízela co se dalo :) Jen pro vaši představu, takhle to vypadá před a po mém náletu:
No a Lucka měla opačný problém. Žádnou práci :( Bohužel vedení restaurace, v které pracuje, to nemá moc srovnaný, takže šichty tam jsou všelijaké. Včetně té varianty, že máte jít v deset do práce a v osm vám napíšou, že se tam nic neděje a že nemáte zatím chodit. A tak Lucka celý den doma čekala, až se jí někdo ozve. Super, co. Tak snad bude líp.
Tož dneska je relax večer, budeme dospávat a já si zítra přivstanu, abych se koukla na to, jak bude po dvaceti letech Čech v semifinále tenisových Masters v Londýně. Tak uvidíme, jak to tam ten Tomáš uplácá. Ráda bych si přivstala i v pondělí :)
Já dorazím do práce a dostanu seznam pokojů na úklid. Normálně mívám tak 12, maximálně 14. A dneska? Famózních 18. Nakonec skončím na 23 a jsem ráda, že se po páté dovalím na bicyklu domů. Ani si nevzpomínám, jak se to stalo. Lítala jsem tam s tím svým vozejčkem jak fretka a uklízela co se dalo :) Jen pro vaši představu, takhle to vypadá před a po mém náletu:
Tož dneska je relax večer, budeme dospávat a já si zítra přivstanu, abych se koukla na to, jak bude po dvaceti letech Čech v semifinále tenisových Masters v Londýně. Tak uvidíme, jak to tam ten Tomáš uplácá. Ráda bych si přivstala i v pondělí :)
pátek 25. listopadu 2011
Den 70 "Schoolies nanovo"
A je to tady zase. První várka maturantů odcupitala domů a druhou nám sem dneska dovezli. A jestli nám to před týdnem přišlo aspoň trochu jako sranda, tak tentokrát s klidem řeknu, že být místní samosprávou, tak to zakážu.
Ono to všechno možná zní jako parádní tejdenní párty, ale skutečnost je bohužel jiná. Stovky nezletilých dětí se opíjejí na ulicích, v hotelech, na pláži. Všude je nepořádek, lidé se doslova bojí jít večer ven. My nejsme výjimkou. Dneska jsme jely z kina autobusem domů a řeknu vám, že to nebyl příjemný zážitek. Obdivovaly jsme paní řidičku, která tohle musí absolvovat celý večer. Autobus byl plný opět zcela opilých školáků, kteří nejenom že pili přímo v autobuse a házeli flašky všude kolem, ale k tomu ještě dělali neskutečný bordel a křičeli jeden přes druhého. Bez legrace se s nimi bojíte vystoupit. Dostaly jsme varování i od paní řidičky, ať dáváme pozor a nikam moc nechodíme.
Bohužel tohle řádění totiž není to nejhorší, co se tady děje. Už za to zaplatil životem jeden klučina :( A včera tu byly rvačky, po kterých asi tak pár lidí skončilo v nemocnici. Člověk si začíná říkat, v čem má tohle všechno smysl...
Ufff, teď trochu na veselejší notu. Už zase neprší. Já tedy nevím, jestli je to veselejší, já bych brala ještě pár kapek, ale tak aspoň z toho sluníčka máme nějakou tu energii. Hned se mi jede líp z práce :) A když na mě doma čekají meruňky a banány, tak to nemá chybu. Poprvé za dva měsíce!
Ono to všechno možná zní jako parádní tejdenní párty, ale skutečnost je bohužel jiná. Stovky nezletilých dětí se opíjejí na ulicích, v hotelech, na pláži. Všude je nepořádek, lidé se doslova bojí jít večer ven. My nejsme výjimkou. Dneska jsme jely z kina autobusem domů a řeknu vám, že to nebyl příjemný zážitek. Obdivovaly jsme paní řidičku, která tohle musí absolvovat celý večer. Autobus byl plný opět zcela opilých školáků, kteří nejenom že pili přímo v autobuse a házeli flašky všude kolem, ale k tomu ještě dělali neskutečný bordel a křičeli jeden přes druhého. Bez legrace se s nimi bojíte vystoupit. Dostaly jsme varování i od paní řidičky, ať dáváme pozor a nikam moc nechodíme.
Bohužel tohle řádění totiž není to nejhorší, co se tady děje. Už za to zaplatil životem jeden klučina :( A včera tu byly rvačky, po kterých asi tak pár lidí skončilo v nemocnici. Člověk si začíná říkat, v čem má tohle všechno smysl...
Ufff, teď trochu na veselejší notu. Už zase neprší. Já tedy nevím, jestli je to veselejší, já bych brala ještě pár kapek, ale tak aspoň z toho sluníčka máme nějakou tu energii. Hned se mi jede líp z práce :) A když na mě doma čekají meruňky a banány, tak to nemá chybu. Poprvé za dva měsíce!
Tak se nedivte, že z toho mám hned Vánoce :) A Lucka si dneska taky udělala radost. Cestou do kina nasedla na takovýhle parádní bicykl:
Holka růžovka :) Jinak film The Ides of March, česky Den zrady opět můžeme jen vřele doporučit. George Clooney se osvědčuje i jako režisér. Takže filmový fajšmekři, nenechte si to ujít!
čtvrtek 24. listopadu 2011
Den 68, 69 “Čekání na déšť”
Měsíc tu nepršelo a my tu na pár kapek čekaly jak na smilování. Včera už to bylo na spadnutí, ale počasí tu kouzlí, takže nakonec bylo docela hezky. Přišlo to až dnes v noci. Hurá! Jak teď je čistej vzduch, to byste nevěřili. Pršelo celý den, ale naštěstí to nebyl žádný slejvák, takže bez deštníku s kšiltovkou v pohodě :) Snad to tak bude i zítra, abych mohla jet do práce na kole.
Jinak zažíváme poklidný týden, po úterním výletu už jsme poctivé studentky a pracantky. Já si dnes ráno zase dala od čtyř “posezení” s Young Heads. Tedy spíš poležení. Ale přednáška to byla parádní, ani na chvíli jsem oka nezamhouřila. No a zítra vyrazíme na naši pravidelnou dávku kultury. Tedy spíš pravidelnou dávku Ryana Goslinga. Chlapa, ze kterého tu nemůžeme spustit oči:
Tohle bude už náš třetí film za poslední měsíc, který tu s ním uvidíme. A první dva jsme vřele doporučili - nejen kvůli jemu :) Tak doufáme, že i ten třetí bude stát za to. Zítra poreferujeme!
úterý 22. listopadu 2011
Den 66, 67 "Springbrook"
Úterky jsou výletové a tak trochu záškolácké :) Ale docházku zatím máme perfektní, tak si jeden den volna můžeme dovolit.
Dneska jsme s Jančou a Tomášem vyrazili do národního parku Springbrook, který je relativně za rohem. Člověku se ani nechce věřit, že 40 km odtud je tak nádherná příroda. Majestátní vodopády, neskutečné výhledy, lesy měnící se v džungle. Na jeden den to není, ale zkusili jsme toho stihnout co nejvíc.
Jako první jsme navštívili Purling Brook:
Oblast, ve které je tenhle parádní vodopád a kolem něj čtyřkilometrový okruh. Na ten jsme se samozřejmě vydali, proběhli dole pod vodopádem a užili si parádní hodinkový trek. Na informační ceduli nás strašili 2 až 3 hodinama, ale tak my čeští turisti už máme něco našlapáno. Jen je tedy teď dost sucho, takže nebylo moc vody - po deštích to musí bejt ještě větší paráda.
Potom jsme se vydali dál na Best Of All Lookout:
Vyhlídku s příznačným názvem "Ta nejlepší z nich" :) A je pravda, že byla epická. Škoda, že nebylo o trochu méně oblačno. Ale i tak jsme viděli široko daleko, dokonce až na Byron Bay, což je na fotce někde nahoře napravo v Pacifiku :)
Po všem tom cestování (všechno je docela daleko, takže autem se musíte vždy někam přiblížit), nám vyhládlo, tak jsme se cestou na další místo zastavili v malé vesničce Numinbah na oběd. Možná nejlepší nápad celého dne. Malá restaurace s teráskou a výhledem do nádherného zeleného údolí plného farem. Dali jsme si co jiného než burger, pořádně se nacpali a ještě se dorazili dezertem. Jablečný koláč s rebarborou byl snad vrchol dne :) Pak jsme se na terásce trochu rozvalili a jen tak relaxovali. Jak nám bylo dobře, to se snad ani nedá popsat. Myslím, že jsme tam všichni zažili takový ten perfektní moment, kdy člověku prostě vůbec nic nechybí.
Naše poslední zastávka byl Natural Bridge. Taková malá Pravčická brána s jezírkem :)
Tam jsem se úplně viděla na lodičkách se stanem a spacákem. Hurá na vodu! :) Ale to si asi budu muset schovat až zase na příští červen do Čech.
Moc moc moc děkujeme Tomášovi, že to celé odřídil. Jakmile od něj dostaneme fotky, tak je nahrajeme, abyste se také měli čím kochat. My už toho máme dneska plné kecky... Lucka se dívá na film a já si dám asi jenom nějaké audio na dobrou noc :) Zítra zase do školy, do práce a navíc asi i do deště. Já jsem za něj docela ráda. Nepršelo tu už snad měsíc a ta horka jsou občas k nevydržení. Tak jen ať nás to trochu zchladí. Krásný den domů a vám všem přejí bláznivé klokanky:
Dneska jsme s Jančou a Tomášem vyrazili do národního parku Springbrook, který je relativně za rohem. Člověku se ani nechce věřit, že 40 km odtud je tak nádherná příroda. Majestátní vodopády, neskutečné výhledy, lesy měnící se v džungle. Na jeden den to není, ale zkusili jsme toho stihnout co nejvíc.
Jako první jsme navštívili Purling Brook:
Oblast, ve které je tenhle parádní vodopád a kolem něj čtyřkilometrový okruh. Na ten jsme se samozřejmě vydali, proběhli dole pod vodopádem a užili si parádní hodinkový trek. Na informační ceduli nás strašili 2 až 3 hodinama, ale tak my čeští turisti už máme něco našlapáno. Jen je tedy teď dost sucho, takže nebylo moc vody - po deštích to musí bejt ještě větší paráda.
Potom jsme se vydali dál na Best Of All Lookout:
Vyhlídku s příznačným názvem "Ta nejlepší z nich" :) A je pravda, že byla epická. Škoda, že nebylo o trochu méně oblačno. Ale i tak jsme viděli široko daleko, dokonce až na Byron Bay, což je na fotce někde nahoře napravo v Pacifiku :)
Po všem tom cestování (všechno je docela daleko, takže autem se musíte vždy někam přiblížit), nám vyhládlo, tak jsme se cestou na další místo zastavili v malé vesničce Numinbah na oběd. Možná nejlepší nápad celého dne. Malá restaurace s teráskou a výhledem do nádherného zeleného údolí plného farem. Dali jsme si co jiného než burger, pořádně se nacpali a ještě se dorazili dezertem. Jablečný koláč s rebarborou byl snad vrchol dne :) Pak jsme se na terásce trochu rozvalili a jen tak relaxovali. Jak nám bylo dobře, to se snad ani nedá popsat. Myslím, že jsme tam všichni zažili takový ten perfektní moment, kdy člověku prostě vůbec nic nechybí.
Naše poslední zastávka byl Natural Bridge. Taková malá Pravčická brána s jezírkem :)
Měli jsme i štěstí, že byl všední den a nikde nebylo moc turistů. Tak jsme si takové zážitky mohli vychutnávat v klidu. A že to bylo potřeba, protože místní příroda je opravdu nádherná. V tomhle jezírku jsme zahlédli i nějaké úhoře a když tam půjdete v noci, tak uvidíte místní raritu - svítící červíky :) Ale to si necháme až na jindy.
Celí ucabrtaní jsme kolem čtvrté sedli do auta a vydali se domů. Cestou už jsme jen zastavili na chvilku u řeky Nerang:
Moc moc moc děkujeme Tomášovi, že to celé odřídil. Jakmile od něj dostaneme fotky, tak je nahrajeme, abyste se také měli čím kochat. My už toho máme dneska plné kecky... Lucka se dívá na film a já si dám asi jenom nějaké audio na dobrou noc :) Zítra zase do školy, do práce a navíc asi i do deště. Já jsem za něj docela ráda. Nepršelo tu už snad měsíc a ta horka jsou občas k nevydržení. Tak jen ať nás to trochu zchladí. Krásný den domů a vám všem přejí bláznivé klokanky:
neděle 20. listopadu 2011
Den 65 "Obrázková neděle"
Dneska to bude bez povídání, už je pozdě, tak vám ten náš dnešní den ukážeme v obrázkách. Po relativně klidné noci (velkou část úspěchu připisuji špuntům do uší) jsme ráno vstaly před sedmou a vyrazily běhat. Jedno foto před akcí:
Po akci už jsme se nefotily, to snad ani nechcete vidět :)
Potom jsme šly omrknout něco, čemu se říká stand-up paddle. To dostanete pod nohy long-board, do ruky hyperdlouhý pádlo a hurá na věc. Tady se zatím dobrovolníci "rozcvičují", správná pozice je ve stoje.
My se nestihly dopředu zaregistrovat, ale příští neděli určitě máme v plánu vyrazit. Stojí to jenom 10 dolarů a je to nakonec celkem sranda. A teoreticky to můžeme pak praktikovat i na Mácháči.
Taky nás dneska čekal velký nákup, který děláme tak jednou za týden. Doma už jsme měly jen špagety s kečupem a pár konzerv s fazolema :) Tož jsme vzaly ten náš obchoďák útokem a tohle jsme ulovily:
Musím se přiznat, že z nás mám docela velkou radost. V tom košíku není jediná špatná věc (až na tu hromadu igeliťáků...). Ne že bychom si na tom tady zakládaly, ale člověk z toho má hned lepší pocit. Hned jsme si k obědu udělaly krabí pomazánku. Mňam.
Po obědě to byl odpočinek, úkoly a pak za odměnu nedělní dezertík:
Poprvé jsme navštívily takový mléčný bar, kde místo normální zmrzliny mají zmrzlé jogurty. Ve zdi jsou kohoutky asi s 8 příchutěma a člověk si natočí kolik chce. Jen to tedy není úplně zadarmo. Takový kelímek vás vyjde na 8 až 12 dolarů. My naštěstí měly kuponek na 1+1 zdarma, tak jsme ho hned zneužily :) A doma máme další tři. Hmmmm, to bude dobrota.
Po akci už jsme se nefotily, to snad ani nechcete vidět :)
Potom jsme šly omrknout něco, čemu se říká stand-up paddle. To dostanete pod nohy long-board, do ruky hyperdlouhý pádlo a hurá na věc. Tady se zatím dobrovolníci "rozcvičují", správná pozice je ve stoje.
My se nestihly dopředu zaregistrovat, ale příští neděli určitě máme v plánu vyrazit. Stojí to jenom 10 dolarů a je to nakonec celkem sranda. A teoreticky to můžeme pak praktikovat i na Mácháči.
Taky nás dneska čekal velký nákup, který děláme tak jednou za týden. Doma už jsme měly jen špagety s kečupem a pár konzerv s fazolema :) Tož jsme vzaly ten náš obchoďák útokem a tohle jsme ulovily:
Musím se přiznat, že z nás mám docela velkou radost. V tom košíku není jediná špatná věc (až na tu hromadu igeliťáků...). Ne že bychom si na tom tady zakládaly, ale člověk z toho má hned lepší pocit. Hned jsme si k obědu udělaly krabí pomazánku. Mňam.
Po obědě to byl odpočinek, úkoly a pak za odměnu nedělní dezertík:
Poprvé jsme navštívily takový mléčný bar, kde místo normální zmrzliny mají zmrzlé jogurty. Ve zdi jsou kohoutky asi s 8 příchutěma a člověk si natočí kolik chce. Jen to tedy není úplně zadarmo. Takový kelímek vás vyjde na 8 až 12 dolarů. My naštěstí měly kuponek na 1+1 zdarma, tak jsme ho hned zneužily :) A doma máme další tři. Hmmmm, to bude dobrota.
sobota 19. listopadu 2011
Den 64 "Blázinec"
No ty kráááso!!
Takhle to teď vypadá na pláži pod naším balkonem:
A to ta párty ještě nezačala. Jsme z toho hotovson... Cesta domů rovná se exkurzi do blázince. Jste na největším maturitním večírku na týhle planetě, tak co jinýho byste chtěli. Děti běhají všude a když neběhají, tak leží na chodníku, u nich záchranáři a detox začíná. Jak Lucka trefně poznamenala, stát na jednom místě dýl než pár vteřin se nevyplatí. Nikdy tu nevíte, co na vás spadne. V lepším případě vás někdo poblinká, v horším na vás přistane třeba lednička...
Dostat se k nám domů - to je další story. Před barákem ochranka, který musíte vysvětlit, kdo jste, co tu děláte a ukázat tyhle kouzelný papírky:
Jo, takže jsme s Luckou ségry :) Hotovej blázinec. Určitě přineseme víc úchvatných fotek a zážitků, o ty tu nebude rozhodně nouze.
A poslední věc pro dnešek - všichni si povinně půjčit a podívat se na film Drive. Nestahovat, to není legální :) Tak podařenej film jsme už nějaký ten pátek neviděly. O soundtracku nemluvě, poslechněte si jeden nebo druhý kousek a neříkejte, že si to nezamilujete.
Takhle to teď vypadá na pláži pod naším balkonem:
A to ta párty ještě nezačala. Jsme z toho hotovson... Cesta domů rovná se exkurzi do blázince. Jste na největším maturitním večírku na týhle planetě, tak co jinýho byste chtěli. Děti běhají všude a když neběhají, tak leží na chodníku, u nich záchranáři a detox začíná. Jak Lucka trefně poznamenala, stát na jednom místě dýl než pár vteřin se nevyplatí. Nikdy tu nevíte, co na vás spadne. V lepším případě vás někdo poblinká, v horším na vás přistane třeba lednička...
Dostat se k nám domů - to je další story. Před barákem ochranka, který musíte vysvětlit, kdo jste, co tu děláte a ukázat tyhle kouzelný papírky:
Jo, takže jsme s Luckou ségry :) Hotovej blázinec. Určitě přineseme víc úchvatných fotek a zážitků, o ty tu nebude rozhodně nouze.
A poslední věc pro dnešek - všichni si povinně půjčit a podívat se na film Drive. Nestahovat, to není legální :) Tak podařenej film jsme už nějaký ten pátek neviděly. O soundtracku nemluvě, poslechněte si jeden nebo druhý kousek a neříkejte, že si to nezamilujete.
pátek 18. listopadu 2011
Den 63 "Schoolies"
Tak už nám hučí pod balkonem. Dneska je tu asi generálka - pláž kompletně oplocena, obrazovky o velikosti kamionu postaveny a disco koule roztočeny. Schoolies...
Schoolies se tu konají každý rok ve stejnou dobu - po tom, co místní školáci ukončí 12. ročník a takzvaně odmaturují. Sjedou se pak na jedno místo, letos tedy očividně na dvě - sem a na Bali, kde to vyjde levněji. Tisíce sedmnáctiletých a pár osmnáctiletých školáků. Teoreticky by to nemuselo být tak zlý, páč ty sedmnáctiletý nemůžou oficiálně pít, ale koho zajímají oficiality, když jste právě odmaturovali :) Takže se píchá vodka do pomerančů, alkohol se leje do nádobek od opalovacích krémů a podobných vynálezů tu budou desítky. Celý dlouhý týden.
No a my přišly o pláž a pravděpodobně i o pár poklidných nocí. Takhle to teď vypadá u nás pod barákem na promenádě:
No a zatímco někde už jsou u pláže vánoční stromečky, ty naše jsou oplocené, aby je schoolies nepoškodili:
Jen tak mimochodem - Vánoce na pláži v létě jsou zvláštní. Jedete po ulici, venku 30 stupňů, azuro a uprostřed kruháče je vánoční stromeček :) Každopádně nám držte palce, ať to tu přežijeme v pořádku. Prý občas lítají i ledničky z balkonů, tak snad zrovna nepůjdeme pod ní.
Jo a abych nezapomněla, tady je Lucky parádní vysvědčení, které jsem slibovala už začátkem týdne. Tak se kochejte, příště už to budou jenom samý jedničky s hvězdičkou!
Schoolies se tu konají každý rok ve stejnou dobu - po tom, co místní školáci ukončí 12. ročník a takzvaně odmaturují. Sjedou se pak na jedno místo, letos tedy očividně na dvě - sem a na Bali, kde to vyjde levněji. Tisíce sedmnáctiletých a pár osmnáctiletých školáků. Teoreticky by to nemuselo být tak zlý, páč ty sedmnáctiletý nemůžou oficiálně pít, ale koho zajímají oficiality, když jste právě odmaturovali :) Takže se píchá vodka do pomerančů, alkohol se leje do nádobek od opalovacích krémů a podobných vynálezů tu budou desítky. Celý dlouhý týden.
No a my přišly o pláž a pravděpodobně i o pár poklidných nocí. Takhle to teď vypadá u nás pod barákem na promenádě:
No a zatímco někde už jsou u pláže vánoční stromečky, ty naše jsou oplocené, aby je schoolies nepoškodili:
Jen tak mimochodem - Vánoce na pláži v létě jsou zvláštní. Jedete po ulici, venku 30 stupňů, azuro a uprostřed kruháče je vánoční stromeček :) Každopádně nám držte palce, ať to tu přežijeme v pořádku. Prý občas lítají i ledničky z balkonů, tak snad zrovna nepůjdeme pod ní.
Jo a abych nezapomněla, tady je Lucky parádní vysvědčení, které jsem slibovala už začátkem týdne. Tak se kochejte, příště už to budou jenom samý jedničky s hvězdičkou!
čtvrtek 17. listopadu 2011
Den 61, 62 "Upíři"
Nějak nám to tu na blogu ukazuje špatnej čas, na to se ještě budu muset podívat, páč to sem píše samý nesmysly. Tak třeba tohle píšu v půl osmý ráno - jsem zvědavá, co mi to tam po aktualizaci hodí...
Lucka už jela do školy - dneska busem, jelikož a protože byla ráno v půl 6 běhat, takže zpocená už jednou byla. A jednou to docela stačí. Bohužel už nemůže jezdit školním busem, protože má školu od osmi a náš Ken jezdí až na devátou. Navíc asi chudák nemohla moc spát. Byly jsme se včera v kině podívat na nový díl Stmívání a ono to kupodivu bylo docela jen pro silné povahy (jinak to, jako všechny předchozí díly, stálo tak trochu za starou pantofli). Já tedy nevím, co se zdálo mně, ale Lucce ani nic moc, když už v 5:21 vystřelila na pláž :)
Já vyrazím za chvíli do práce, hupsnu na kolo a dám si svojí ranní dávku pocení. Ale už se tam těším, ve středu jsem totiž zjistila, že nám tam dělají parádní obědy. Uvaří vám to šéfkuchař přímo před vašima očima. Takový řecký salát tam vypadá následovně:
Tož já letím, dneska navečer zase napíšu něco víc - třeba o schoolies, které nás tu teď budou týden strašit. Banda 20.000 sedmnáctiletých maturantů, kteří se sem sjedou na týden a paří na pláži. A ta pláž je přímo pod naším balkonem...
Lucka už jela do školy - dneska busem, jelikož a protože byla ráno v půl 6 běhat, takže zpocená už jednou byla. A jednou to docela stačí. Bohužel už nemůže jezdit školním busem, protože má školu od osmi a náš Ken jezdí až na devátou. Navíc asi chudák nemohla moc spát. Byly jsme se včera v kině podívat na nový díl Stmívání a ono to kupodivu bylo docela jen pro silné povahy (jinak to, jako všechny předchozí díly, stálo tak trochu za starou pantofli). Já tedy nevím, co se zdálo mně, ale Lucce ani nic moc, když už v 5:21 vystřelila na pláž :)
Já vyrazím za chvíli do práce, hupsnu na kolo a dám si svojí ranní dávku pocení. Ale už se tam těším, ve středu jsem totiž zjistila, že nám tam dělají parádní obědy. Uvaří vám to šéfkuchař přímo před vašima očima. Takový řecký salát tam vypadá následovně:
Tož já letím, dneska navečer zase napíšu něco víc - třeba o schoolies, které nás tu teď budou týden strašit. Banda 20.000 sedmnáctiletých maturantů, kteří se sem sjedou na týden a paří na pláži. A ta pláž je přímo pod naším balkonem...
úterý 15. listopadu 2011
Den 60 "Day off"
Klokanky dneska relaxovaly. Ve velkým stylu. A byl to parádní den!
Já už se ráno nechala odvézt na Palm Beach, což je asi tak 15 minut autem od nás. Mají tam zátoku, kde nejsou vlny, jen prý sem tam nějaký žralok, ale ti si dneska dali volno. Tak jsme se tam s Jančou a Tomášem plácli na pláž a konečně odpočívali a nabírali síly na nadcházející pracovní dny. Lucka se k nám přidala po škole, zahráli jsme si žolíky:
Dali si k obědu burgery a zase se váleli na pláži:
Hlavně nevolejte Greenpeace, to není velryba, to jsem já :) Tak aby se tam nevydali zachraňovat...
A aby toho nebylo málo, domluvili jsme se, že si večer uděláme bramboráky. A jak se řeklo, tak se i stalo. Janča s Tomem donesli brambory a mouku, já tu brečela u cibule, ale spojili jsme síly a bylo to. Během dvou hodin jsme tu usmažili takovejch bramboráků, že bychom s tím nakrmili snad všech 31 pater. A ještě máme těsto na zítra. Mňam, už se těším:
No a taky jsme vypili asi 3 lahve vína, takže už malinko spíme. Přejeme tedy krásný den domů do Česka a těšíme se na nějaké zprávy od vás!
Já už se ráno nechala odvézt na Palm Beach, což je asi tak 15 minut autem od nás. Mají tam zátoku, kde nejsou vlny, jen prý sem tam nějaký žralok, ale ti si dneska dali volno. Tak jsme se tam s Jančou a Tomášem plácli na pláž a konečně odpočívali a nabírali síly na nadcházející pracovní dny. Lucka se k nám přidala po škole, zahráli jsme si žolíky:
Dali si k obědu burgery a zase se váleli na pláži:
Hlavně nevolejte Greenpeace, to není velryba, to jsem já :) Tak aby se tam nevydali zachraňovat...
A aby toho nebylo málo, domluvili jsme se, že si večer uděláme bramboráky. A jak se řeklo, tak se i stalo. Janča s Tomem donesli brambory a mouku, já tu brečela u cibule, ale spojili jsme síly a bylo to. Během dvou hodin jsme tu usmažili takovejch bramboráků, že bychom s tím nakrmili snad všech 31 pater. A ještě máme těsto na zítra. Mňam, už se těším:
No a taky jsme vypili asi 3 lahve vína, takže už malinko spíme. Přejeme tedy krásný den domů do Česka a těšíme se na nějaké zprávy od vás!
pondělí 14. listopadu 2011
Den 59 "Sama doma"
Tak tu sedím sama doma a čekám, až se vrátí Luci z práce. Nějak se začínáme míjet. Já mám školu a práci dopoledne, Lucka odpoledne. Ale něco vymyslíme, jen už musíme trochu plánovat. Třeba na čtvrtek máme kino, upíry, tak to bude takový chick-flick odpoledne :)
Dneska odpočívám po maratonu z posilovny a opět sleduju mladý kuchaře. Zítra mám celý den volno, ráda bych vyrazila někam na kole se vykoupat. Někam, kde nefouká :) A tak sbírám síly. I když na druhou stranu psychika je na bodě mrazu - dostala jsem špatné zprávy z domova, tak se tu s tím trochu peru. Už aby tu byla Luci, dáme drink a pokecáme. A zítra vám ukážu její parádní vysvědčení. Holka postoupila se skoro samejma jedničkama.
A taky jsem vám ve volném času přejmenovala nadpisy - abyste se lépe orientovaly v našich bláznivých dnech. Tož se můžete i podívat zpátky na to, co jsme prováděly a neztrácet se ve všech těch číslech.
Dneska odpočívám po maratonu z posilovny a opět sleduju mladý kuchaře. Zítra mám celý den volno, ráda bych vyrazila někam na kole se vykoupat. Někam, kde nefouká :) A tak sbírám síly. I když na druhou stranu psychika je na bodě mrazu - dostala jsem špatné zprávy z domova, tak se tu s tím trochu peru. Už aby tu byla Luci, dáme drink a pokecáme. A zítra vám ukážu její parádní vysvědčení. Holka postoupila se skoro samejma jedničkama.
A taky jsem vám ve volném času přejmenovala nadpisy - abyste se lépe orientovaly v našich bláznivých dnech. Tož se můžete i podívat zpátky na to, co jsme prováděly a neztrácet se ve všech těch číslech.
neděle 13. listopadu 2011
Den 56, 57, 58 "Gold Coast rulez!"
Tááák, mám přesně 12 minut, abych něco napsala, než začně naše nedělní zábava. Začínáme dokumentem BBC Frozen Planet, který je neskutečně nádherný - jen se podívejte sami na malou ukázku. A potom se koukneme na malé kuchaře. Děcka, kterým je tak deset, dvanáct a vaří úplně pohlreichově :) Musíme se pořádně najíst, jinak je to za trest.
Fuj a je pořád vedro. Asi jsme v přechodu nebo nevím. Potíme se už nonstop, člověk ani ty tekutiny nestíhá doplňovat. Hlavně v práci. Jo, práce! Lucka ji dostala, takže dělá od rána do večera. Má to dobrý, restaurace je hned pod barákem, takže její cesta do práce trvá asi tak minutu a dvacet pět vteřin. Když tedy jedou výtahy, což taky není úplně vždycky...
Ale včera jsme ještě stihly před prací omrknout, jak Gold Coast získalo pořadatelství Commonwealth Games 2018. Byl to mazec, v půl sedmý ráno praskal park v Southportu ve švech. My si hodily budíčka na půl 6 a vyrazily na kolech. Samozřejmě jsme dorazily zpocený až na patách. Ale odměnou nám byla snídaně zdarma a docela zajímavá podívaná. Ještě tedy zpátky k té snídani - žádný jabko nebo musli tyčinka. Ale pořádná snídaně. Musli s jogurtem, jahodové mlíčko, jablíčko, hruštička, tortila a pak tedy párek v toastu pro náročné :)
Pak jsme vyfasovaly vlaječky, tetování a hurá do davu vyčkávat.
Fuj a je pořád vedro. Asi jsme v přechodu nebo nevím. Potíme se už nonstop, člověk ani ty tekutiny nestíhá doplňovat. Hlavně v práci. Jo, práce! Lucka ji dostala, takže dělá od rána do večera. Má to dobrý, restaurace je hned pod barákem, takže její cesta do práce trvá asi tak minutu a dvacet pět vteřin. Když tedy jedou výtahy, což taky není úplně vždycky...
Ale včera jsme ještě stihly před prací omrknout, jak Gold Coast získalo pořadatelství Commonwealth Games 2018. Byl to mazec, v půl sedmý ráno praskal park v Southportu ve švech. My si hodily budíčka na půl 6 a vyrazily na kolech. Samozřejmě jsme dorazily zpocený až na patách. Ale odměnou nám byla snídaně zdarma a docela zajímavá podívaná. Ještě tedy zpátky k té snídani - žádný jabko nebo musli tyčinka. Ale pořádná snídaně. Musli s jogurtem, jahodové mlíčko, jablíčko, hruštička, tortila a pak tedy párek v toastu pro náročné :)
Pak jsme vyfasovaly vlaječky, tetování a hurá do davu vyčkávat.
A jak to dopadlo? No samozřejmě, že dobře. Ale bylo to napínavý. A my brečely, jsme holky citlivky.
Aaaa, už nám začal kulturní program. Díváme se, jak se lední medvědice zahrabala do sněhu a nějaký čas tam zůstane... To my si o sněhu můžeme nechat zdát. Nějaký ten měsíc ho ještě neuvidíme. Naopak, před chvílí nám v předpovědi počasí s úsměvem na tváři oznámili, že od zítřka celý týden 30°C. Jó, jaro je tady.
čtvrtek 10. listopadu 2011
Den 55 "Poprvé..."
Den, kdy Lucka šla poprvé ráno v půl sedmý běhat. Wow!
Den, kdy Clárka jela poprvé do školy na kole. Uff...
Den, kdy Lucka našla práci. Hurá!
Den, kdy se Clárka poprvé spálila. Au.
Den, kdy jsme viděly Moneyball a zjistily, že Brad Pitt stárne, ale pořád je zatraceně sexy. I když plive. Fuj.
Den, kdy jsem si vyfotila naši třídu s naší novou volejbalovou sítí během naší hodiny na pláži. Těžký život tu vedeme. Ach.
Den, kdy Clárka jela poprvé do školy na kole. Uff...
Den, kdy Lucka našla práci. Hurá!
Den, kdy se Clárka poprvé spálila. Au.
Den, kdy jsme viděly Moneyball a zjistily, že Brad Pitt stárne, ale pořád je zatraceně sexy. I když plive. Fuj.
Den, kdy jsem si vyfotila naši třídu s naší novou volejbalovou sítí během naší hodiny na pláži. Těžký život tu vedeme. Ach.
středa 9. listopadu 2011
Den 54 "Bicykl!"
Pozor, přichází doba nového číslování. Clárka se stydí, protože to psala blbě. Hrozný, co. Čeština se tu zapomíná jedna radost...
Tady je dneska mrkvo, jak říká Lucka. A není divu po těch pěti hodinách spánku po včerejší "party". Ráno si pak Lucka dala testy ve škole, což sílu nepřidá. No a já dneska plnou šichtu v práci. Když k tomu přidáte včerejších 20 km na kole a dneska dalších 12 do práce a zpátky, tak už máme slušnou výmluvu na to vynechat trénink beach volejbalu a jít spát v pět odpoledne.
Jak jste si už asi všimli, nastala nám nová sportovní éra - bicyklová. Všichni tu běhají, tak jsem se rozhodly, že my na nějaký čas přesedláme do cyklistického sedla. Díky Tomášovi a Janče jsme přišly k bicyklům jak slepí k houslím. Najednou k nám přijely :) A my neprotestovaly a dočasně si je půjčily. Jsou to takoví staříci, co vržou a skřípou a proti větru se jim moc nechce, ale co je důležitý - když pořádně šlapeme, tak jedeme!
Takže jsme je včera protáhly na Miami Beach a já si to na tom svým štráduju už i do práce a zítra ráno také do školy. Má to jedinou nevýhodu - člověk by s sebou potřeboval pojízdnou sprchu. Zaprvé tu jsou povinné helmy, což je tedy jenom dobře. Ale zadruhé tu paří sluníčko od rána do večera, takže člověku se taky paří kde co... nejenom vlasy pod helmou. Po 15 minutách cesty do práce jsem zralá na to skočit do bazénu. A když jedete proti větru, tak i na hodinovou masáž.
Tož to jsou naše sportovní novinky a teď trochu práce. Lucka jde zítra na zkoušku do jedné fish&chips restaurace, tak na ní myslete, aby to klaplo a mohla už taky vydělávat na ty naše vysněné cesty ;) O víkendu možná zkusí ještě jednu uklízecí práci, kterou jsme sehnaly, tak uvidíme. Možná se blýská na lepší časy!
A taky moc myslíme na naši Mišku Trošičku, která se zítra určitě dozví parádní zprávy a užije si ještě parádnější víkend s holkama z Young Heads na Slovensku! Tady jedna vzpomínková pompézní fotka z Pompejí. Tak Miško, držíme palce!
Tady je dneska mrkvo, jak říká Lucka. A není divu po těch pěti hodinách spánku po včerejší "party". Ráno si pak Lucka dala testy ve škole, což sílu nepřidá. No a já dneska plnou šichtu v práci. Když k tomu přidáte včerejších 20 km na kole a dneska dalších 12 do práce a zpátky, tak už máme slušnou výmluvu na to vynechat trénink beach volejbalu a jít spát v pět odpoledne.
Jak jste si už asi všimli, nastala nám nová sportovní éra - bicyklová. Všichni tu běhají, tak jsem se rozhodly, že my na nějaký čas přesedláme do cyklistického sedla. Díky Tomášovi a Janče jsme přišly k bicyklům jak slepí k houslím. Najednou k nám přijely :) A my neprotestovaly a dočasně si je půjčily. Jsou to takoví staříci, co vržou a skřípou a proti větru se jim moc nechce, ale co je důležitý - když pořádně šlapeme, tak jedeme!
Takže jsme je včera protáhly na Miami Beach a já si to na tom svým štráduju už i do práce a zítra ráno také do školy. Má to jedinou nevýhodu - člověk by s sebou potřeboval pojízdnou sprchu. Zaprvé tu jsou povinné helmy, což je tedy jenom dobře. Ale zadruhé tu paří sluníčko od rána do večera, takže člověku se taky paří kde co... nejenom vlasy pod helmou. Po 15 minutách cesty do práce jsem zralá na to skočit do bazénu. A když jedete proti větru, tak i na hodinovou masáž.
Tož to jsou naše sportovní novinky a teď trochu práce. Lucka jde zítra na zkoušku do jedné fish&chips restaurace, tak na ní myslete, aby to klaplo a mohla už taky vydělávat na ty naše vysněné cesty ;) O víkendu možná zkusí ještě jednu uklízecí práci, kterou jsme sehnaly, tak uvidíme. Možná se blýská na lepší časy!
A taky moc myslíme na naši Mišku Trošičku, která se zítra určitě dozví parádní zprávy a užije si ještě parádnější víkend s holkama z Young Heads na Slovensku! Tady jedna vzpomínková pompézní fotka z Pompejí. Tak Miško, držíme palce!
úterý 8. listopadu 2011
Den 53 "Návštěva"
Padesattri nebo padesat tri? To první totiž vypadá hodně divně. Asi to sem celou dobu píšu špatně, co. Tak já se zítra podívám do pravidel a nějak to všechno hodím do pořádku.
Dneska to bude stručně ručně, páč už je pozdě. Jako že hodně pozdě - jako že čtvrt na dvě ráno... Ale čas hrozně utíká, když jste v příjemné společnosti. My tu dneska měli na návštěvě Janču s Tomášem, velké cestovatele, tak nám vyprávěli a my poslouchaly a najednou je skoro ráno :) Takže rychle do postele, zítra vám všechno napíšeme. Jak jsme jezdily na kole, jedly naši první pizzu, sehnaly nové práce pro Lucku, psaly testy a tak. Bude toho dost, včetně pravých bikerských fotek. Tak zůstaňte na drátě!
Dneska to bude stručně ručně, páč už je pozdě. Jako že hodně pozdě - jako že čtvrt na dvě ráno... Ale čas hrozně utíká, když jste v příjemné společnosti. My tu dneska měli na návštěvě Janču s Tomášem, velké cestovatele, tak nám vyprávěli a my poslouchaly a najednou je skoro ráno :) Takže rychle do postele, zítra vám všechno napíšeme. Jak jsme jezdily na kole, jedly naši první pizzu, sehnaly nové práce pro Lucku, psaly testy a tak. Bude toho dost, včetně pravých bikerských fotek. Tak zůstaňte na drátě!
pondělí 7. listopadu 2011
Den 51, 52 "Vitamíny a tak"
Tak krky jsou prozatím v pořádku. Ale začíná se tu pořádně oteplovat, obzvlášť přes noc u nás v pokojíku a není to nic příjemnýho. Ráno tu je docela vedro a suchej vzduch, takže léčit se budeme asi permanentně. Dneska už jsem byla omrknout nějaký vitamíny a řeknu vám, není to nic levnýho. Asi si to k nám necháme doručit z domova. Co na to Gregorovic lékárenský byznys?
Co jsme dneska ještě vyzkoušely, byla vyhlášená japonská restaurace kousek od naší školy. Je to takové miniaturní útulné místečko, kde vaří úplně neskutečně. A navíc levně. A k tomu mají slevu pro studenty. Paráda! Já si dala něco, čemu se tu říká "lunch box" a měla v tom miso polévku, salát, rýži, výborné hovězí a k tomu všemu lososové sashimi:
Spooousta delikates. Taky jsem se po tom nemohla hnout celé odpoledne a ještě teď se tu válím na posteli jak vyvržená velryba :)
Za to Lucka, ta se učí jak o život. Zítra má další postupové testy, takže opakování, opakování a opakování. Jak od Tata Bojs :) I když moment, teď už čte o upírech. Ale i to je chválihodné. Za pár dnů má přečtenou celou knížku. 400 stránek, v angličtině. Ještě, že to má tři další díly - na dlouhé zimní večery :)
No, jinak nás čeká pár zajímavých událostí. Zaprvé to bude v sobotu vyhlášení výsledků o pořádající město pro Commonwealth Games v roce 2018. To je taková menší olympiáda, takže tu jsou všichni netrpěliví a zvědaví, jestli to Gold Coast vyhraje. Jasně, že budeme při tom! A dáme si hned v sedm ráno závod na 5 km, když už tedy tak poctivě trénujeme. A já pak půjdu padnout do práce... Inu, to se nějak zvládne.
A příští týden tu bude úplné zatmění slunce! To jsem ani nevěděla, ale teď už to víme, tak se na to připravíme a budeme sledovat. To poslední mi vloni v Česku tak trochu uniklo...
Co jsme dneska ještě vyzkoušely, byla vyhlášená japonská restaurace kousek od naší školy. Je to takové miniaturní útulné místečko, kde vaří úplně neskutečně. A navíc levně. A k tomu mají slevu pro studenty. Paráda! Já si dala něco, čemu se tu říká "lunch box" a měla v tom miso polévku, salát, rýži, výborné hovězí a k tomu všemu lososové sashimi:
Spooousta delikates. Taky jsem se po tom nemohla hnout celé odpoledne a ještě teď se tu válím na posteli jak vyvržená velryba :)
Za to Lucka, ta se učí jak o život. Zítra má další postupové testy, takže opakování, opakování a opakování. Jak od Tata Bojs :) I když moment, teď už čte o upírech. Ale i to je chválihodné. Za pár dnů má přečtenou celou knížku. 400 stránek, v angličtině. Ještě, že to má tři další díly - na dlouhé zimní večery :)
No, jinak nás čeká pár zajímavých událostí. Zaprvé to bude v sobotu vyhlášení výsledků o pořádající město pro Commonwealth Games v roce 2018. To je taková menší olympiáda, takže tu jsou všichni netrpěliví a zvědaví, jestli to Gold Coast vyhraje. Jasně, že budeme při tom! A dáme si hned v sedm ráno závod na 5 km, když už tedy tak poctivě trénujeme. A já pak půjdu padnout do práce... Inu, to se nějak zvládne.
A příští týden tu bude úplné zatmění slunce! To jsem ani nevěděla, ale teď už to víme, tak se na to připravíme a budeme sledovat. To poslední mi vloni v Česku tak trochu uniklo...
sobota 5. listopadu 2011
Padesat!
A víte, jak tu naší padesátku slavíme? Lucka je v osm hodin ráno na balkoně, v plavkách, s knížkou a chytá bronz. Dovnitř nemůže, tady by totiž chytala bacily, bo já jsem zavirovaná. Takže moje padesátka stojí za houby. Jen tak pro srovnání:
Omlouvám se za tu tmu na mojí straně, ale odmítám roztáhnout závěsy a dívat se na to, jak je venku azuro a 28°C. Naštěstí moje teplota se zatím drží pod 36°, tak doufám, že už nikam nepoleze a že uzliny splasknou pod náporem vitamínů. Včera jsme nakoupily ovoce, že bychom tu na patře mohly rozjet ovobar :) Ještě si skočím pro zázvor a citrón a udělat si delikátní nápoj, co mi poradila Míša Trochová. To by bylo, abych ty baciláky nějak nevyhnala. Copak to se dělá, otravovat člověka v létě?!
Naše neděle asi tedy nebude stát za moc. Vlastně tak obecně tu máme takový první klidnější víkend. Já tu v pátek osiřela, páč Lucka se vydala za Jindřiškou a rodinkou, včera jsme obě pracovaly a já pak už zalehla. A přitom se tu děje takových věcí. Zase je turnaj ve volejbale, pak je tu nějaké mistrovství ve veslování...
Jo a já vlastně včera byla poprvé součástí silničního provozu! Sranda to byla. Mám půjčené kolo od kamarádů, a tak jsem na něm vyrazila do práce. Ráno jsem tedy doma absolvovala rozcvičku v podobě opakování, kde je vlevo a kde vpravo. Jezdí se tu opačně, ale tak to asi už víte :) Nakonec dobrý, jen na jedný křižovatce jsem zaváhala, ale nakonec se trefila, aniž by se kdokoliv trefil do mě. Dnes se snad doveze kolo i pro Lucku, tak z nás budou velké cyklistky a konečně vyrazíme na nějaký další výlet.
A kdyby si chtěl někdo udělat výlet sem, tak letenky jsou teď v akci za 25.000 a turistická víza vám vyřídí řádově během několika hodin. Tak šup šup, těšíme se na nějaké návštěvy!
Naše neděle asi tedy nebude stát za moc. Vlastně tak obecně tu máme takový první klidnější víkend. Já tu v pátek osiřela, páč Lucka se vydala za Jindřiškou a rodinkou, včera jsme obě pracovaly a já pak už zalehla. A přitom se tu děje takových věcí. Zase je turnaj ve volejbale, pak je tu nějaké mistrovství ve veslování...
Jo a já vlastně včera byla poprvé součástí silničního provozu! Sranda to byla. Mám půjčené kolo od kamarádů, a tak jsem na něm vyrazila do práce. Ráno jsem tedy doma absolvovala rozcvičku v podobě opakování, kde je vlevo a kde vpravo. Jezdí se tu opačně, ale tak to asi už víte :) Nakonec dobrý, jen na jedný křižovatce jsem zaváhala, ale nakonec se trefila, aniž by se kdokoliv trefil do mě. Dnes se snad doveze kolo i pro Lucku, tak z nás budou velké cyklistky a konečně vyrazíme na nějaký další výlet.
A kdyby si chtěl někdo udělat výlet sem, tak letenky jsou teď v akci za 25.000 a turistická víza vám vyřídí řádově během několika hodin. Tak šup šup, těšíme se na nějaké návštěvy!
čtvrtek 3. listopadu 2011
Den 48 "Je nám vedro"
Vypadá to, že nám tu padají první teplotní rekordy. Nebo tedy nevím, ale já snad ještě nikdy neutíkala 3. listopadu před sluníčkem. A Lucka si ráno málem spálila ruce, když v sedm (!!!) otvírala dveře na balkon. Pak se rozhodla si tam dát snídani a měla co dělat, aby to vydržela:
Asi přišel čas klimatizace a rýmiček. Jen venku nám to asi moc nepomůže. Za pětiminutovou cestu po pláži směr zastávka jsme byly zpocený jak vrata od chlívku :) V osm ráno to vypadalo asi nějak takhle:
A bude hůř. Naštěstí naše garsonka je na sluníčku jenom pár hodinek ráno, takže kolem poledne už tu máme příjemný chládek. Já dneska utekla od bazénu asi tak po 38 minutách, protože se to prostě nedalo. Raději jsem šla udělat něco k obědu. Vajíčkovou pomazánku. Mňam. A dopoledne jsem sehnala chleba, který je skoro k nerozeznání od českého! Taky už jsme ho půlku zplácaly :) Holky hladový, no. Ale byla to dobrota!!
Super, co? :) V takovým vedru to ale na žádný velký vaření není. Vepřo, knedlo, zelo počká.
Dneska večer Lucku čeká ještě pohovor kvůli práci v restauraci - pohovor v deset v noci. Člověk nechápe... Ale tak vyrazím s ní a ani to není daleko, takže by to mělo být v pohodě. Je ale pravda, že ještě divnější než pohovor v deset v noci je to, že se na ní musí pan šéf podívat, jestli by mohla pracovat v asijské restauraci. Jestli nevypadá moc evropsky... To je tu celkem normální. Je tu hodně asijských krámů, restaurací, pekáren, kde nabízí docela dost práce, ale jakmile nemáte šikmé oči, tak nashledanou. Diskriminace na entou. Můžete pracovat sebelíp a přesto vás nevezmou. Na zkoušku ano, protože je jim proti srsti vás odmítnout, ale pak už se vám neozvou. Jiní to třeba řeší tak, že inzeráty ve svých obchodech vyvěšují rovnou v korejštině/japonštině apod. takže si to vlastně ani nepřečtete.
No, tak uvidíme, jak to dopadne dneska večer. Držte palce!
Asi přišel čas klimatizace a rýmiček. Jen venku nám to asi moc nepomůže. Za pětiminutovou cestu po pláži směr zastávka jsme byly zpocený jak vrata od chlívku :) V osm ráno to vypadalo asi nějak takhle:
A bude hůř. Naštěstí naše garsonka je na sluníčku jenom pár hodinek ráno, takže kolem poledne už tu máme příjemný chládek. Já dneska utekla od bazénu asi tak po 38 minutách, protože se to prostě nedalo. Raději jsem šla udělat něco k obědu. Vajíčkovou pomazánku. Mňam. A dopoledne jsem sehnala chleba, který je skoro k nerozeznání od českého! Taky už jsme ho půlku zplácaly :) Holky hladový, no. Ale byla to dobrota!!
Super, co? :) V takovým vedru to ale na žádný velký vaření není. Vepřo, knedlo, zelo počká.
Dneska večer Lucku čeká ještě pohovor kvůli práci v restauraci - pohovor v deset v noci. Člověk nechápe... Ale tak vyrazím s ní a ani to není daleko, takže by to mělo být v pohodě. Je ale pravda, že ještě divnější než pohovor v deset v noci je to, že se na ní musí pan šéf podívat, jestli by mohla pracovat v asijské restauraci. Jestli nevypadá moc evropsky... To je tu celkem normální. Je tu hodně asijských krámů, restaurací, pekáren, kde nabízí docela dost práce, ale jakmile nemáte šikmé oči, tak nashledanou. Diskriminace na entou. Můžete pracovat sebelíp a přesto vás nevezmou. Na zkoušku ano, protože je jim proti srsti vás odmítnout, ale pak už se vám neozvou. Jiní to třeba řeší tak, že inzeráty ve svých obchodech vyvěšují rovnou v korejštině/japonštině apod. takže si to vlastně ani nepřečtete.
No, tak uvidíme, jak to dopadne dneska večer. Držte palce!
středa 2. listopadu 2011
Den 47 "Budíček"
V sobotu slavíme padesátku! Hrozně to letí. Za chvíli budou Vánoce a pak jaro nebo podzim (zmatek nad zmatek) a pak domů!
Zatím je nám tu ale dobře. Dneska jsme si zase daly dvě hodinky tréninku na volejbale. Docela nám to jde. Tedy Lucce to jde hodně a já už podávám do hřiště! Dorazili za námi i dva kamarádi - Janča s Tomášem, tak tu Češi ovládli herní pole :) To místní kurty ještě nezažily. Tak snad z toho uděláme tradici, bylo to fajn.
Já si ještě dneska dala východ slunce - ve společnosti mých Young Heads:
Dokonce jsem ani nevzbudila Lucku, která pak byla chudák celá zmatená, když se probudila a já nikde :) Jsem se smažila na balkoně. Fakt - hrozné vedro tu je v šest ráno... a přes den už třicítky. To se máme ještě na co těšit.
Noo, ale vzhledem k tomu budíčku ve čtyři ráno to jdu dneska zakápnout. Zítra ráno pojedu do školy nahrát fotky, takže hurá - bude na co koukat!
Jo a odpověď na kvíz z posledního příspěvku - na to nesmím zapomenout. Jsou to medůzky ;) To byste nečekali, co.
úterý 1. listopadu 2011
Den 43 az 46 "Dobrovolníci"
Zpátky do reality. Po týdnu válení se nám začal školní režim. Ale naštěstí to je takové pozvolné, dneska v Melbourne běhali koníci, takže se celá Austrálie připravovala na dostihy. I Lucka ve škole vyráběla speciální klobouk. Takže kdo by takovou školu nebral... Na druhou stranu je pravda, že po tom českém týdnu se ta angličtina zase o něco hůř vstřebává. Ale Lůca je šikovná, za pár dnů už bude zase šprechtit jedna radost :)
Víkend byl takový polopracovní - už jsme vlastně i psaly, že pomáháme místnímu beach volejbalovému klubu. A tak jsme v sobotu a v neděli byly pracovně na pláži. No, neberte to :) Máme vážně štěstí, že kurty jsou hned pod námi... A taky s počasím to vyšlo. Tenhle víkend byl přímo ukázkový. Turnaj se taky povedl, tak jsme rády, že to bylo i trochu s naší pomocí. Na oplátku můžeme kdykoliv zadarmo trénovat, a to se taky hodí. Hned na ty kurty zítra večer naběhneme.
No a jinak se tu teď nic moc neděje. Já budu mít nad ránem další Young Heads online setkání, z čehož Luci určitě nemá velkou radost, ale od posledně jsme pokročily a máme špunty do uší :) Tak tu budu ve čtyři ráno trhat rekordy v přesunu z postele na balkon - co nejrychleji a co nejvíc potichu. Jestli budou řvát papouchové, tak ať si mě nepřejou!
Jo, vlastně máme novinky z práce. Lucku čeká o víkendu první šichta, kterou sehnala přes hodnou tetu Jidřišku, takže tam v pátek odjede a snad se mi v sobotu nebo v neděli vrátí v pořádku. A já jsem taky konečně narazila na něco pořádného na oněch povolených 20 hodin týdně. Je ze mě uklízecí četa :) Ale nebudeme remcat, práce jako práce. Navíc je to na fajn místě, u delfínů:
Dneska jsem byla poprvé a jsem hotovson. Záda bolí :( Ale to si sedne. Zítra si to dám znovu a v sobotu zase a příští týden už ani neceknu. A závěrem jedna kvízová otázka. Víte někdo, co je na obrázku níže?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)