Den 43 az 46 "Dobrovolníci"

Zpátky do reality. Po týdnu válení se nám začal školní režim. Ale naštěstí to je takové pozvolné, dneska v Melbourne běhali koníci, takže se celá Austrálie připravovala na dostihy. I Lucka ve škole vyráběla speciální klobouk. Takže kdo by takovou školu nebral...  Na druhou stranu je pravda, že po tom českém týdnu se ta angličtina zase o něco hůř vstřebává. Ale Lůca je šikovná, za pár dnů už bude zase šprechtit jedna radost :)

Víkend byl takový polopracovní - už jsme vlastně i psaly, že pomáháme místnímu beach volejbalovému klubu. A tak jsme v sobotu a v neděli byly pracovně na pláži. No, neberte to :) Máme vážně štěstí, že kurty jsou hned pod námi... A taky s počasím to vyšlo. Tenhle víkend byl přímo ukázkový. Turnaj se taky povedl, tak jsme rády, že to bylo i trochu s naší pomocí. Na oplátku můžeme kdykoliv zadarmo trénovat, a to se taky hodí. Hned na ty kurty zítra večer naběhneme.

No a jinak se tu teď nic moc neděje. Já budu mít nad ránem další Young Heads online setkání, z čehož Luci určitě nemá velkou radost, ale od posledně jsme pokročily a máme špunty do uší :) Tak tu budu ve čtyři ráno trhat rekordy v přesunu z postele na balkon - co nejrychleji a co nejvíc potichu. Jestli budou řvát papouchové, tak ať si mě nepřejou!

Jo, vlastně máme novinky z práce. Lucku čeká o víkendu první šichta, kterou sehnala přes hodnou tetu Jidřišku, takže tam v pátek odjede a snad se mi v sobotu nebo v neděli vrátí v pořádku. A já jsem taky konečně narazila na něco pořádného na oněch povolených 20 hodin týdně. Je ze mě uklízecí četa :) Ale nebudeme remcat, práce jako práce. Navíc je to na fajn místě, u delfínů:

Dneska jsem byla poprvé a jsem hotovson. Záda bolí :( Ale to si sedne. Zítra si to dám znovu a v sobotu zase a příští týden už ani neceknu. A závěrem jedna kvízová otázka. Víte někdo, co je na obrázku níže?