Den 32, 33 "Jezdíme sockou"

A fouká a fičí a hučí. A je to hnus. Dneska ani nemůžeme jít na volejbal, protože bychom odlítli všichni zabalený do sítě směr Pacifik. Takže spíme, jíme a válíme se :) Ale jenom dneska. Včera to byla posilovna, škola, běhání... Takovej náš normální den.

Já byla dneska na nějakých fyzio testech kvůli nové práci a řeknu vám, že s tím tady tedy nadělají. Člověk jede dvě hodiny autobusem do neznámých končin, kde půl hodiny skáče na jedný noze, pak na druhý, pak mává rukama a tak podobně. No a pak jede zase dvě hodiny autobusem domů :) Holt chtějí mít potvrzeno, že jste fit a že jim druhý den na pracovišti nezkolabujete.

Co mě ale příjemně překvapuje, jsou řidiči MHD. Hromadná doprava je tu taková všelijaká, autobusy jezdí nejezdí, ale nebudeme si stěžovat - mohlo by to být horší. Na druhou stranu tu jsou hrozně fajn řidiči, žádní páprdové, kteří se tváří, že je otravuje celý svět.

Zrovna dneska jsem byla ztracená jak Alenka v říši divů. Věděla jsem, na kterou ulici mám dojet, ale tady to máte těžký. Autobus zastaví jenom na znamení, ale jak mu máte dát znamení, když nevíte, která ulice je za další zatáčkou. Naštěstí stačí pana řidiče poprosit, aby vám dal vědět a když si ani sám není jistý, tak si to najde na mapě. Takže mi třeba hledal v iPhonu na čekačce na semaforech, kde že to má zastavit a ještě mě málem zavezl až před dveře fyzioterapeutů :) To je servis.

No ale jinak ta cesta byla dobrej vopruz.

Taky jsme zjistily, že se tu tenhle týden koná mistrovství světa ve fitness a hip hopu - zítra to pojedeme omrknout. Ale nezní to špatně. Lucka tu potkala v autobuse tým z Kladna :) Tak třeba narazíme na víc krajanů. Škoda, že jsme to nevěděly dřív, nechaly bychom si přivézt chleba... mně se o něm dneska zdálo. Mňam. Ale vypadá to, že ho dostaneme aspoň v tekuté podobě, páč se nám v neděli přiveze ze Sydney české pivo! Z toho máme tááákovou radost:

PS: můžete nám sem dávat komentáře, všimnul si toho už někdo? :)