Den 38 az 42 "Fraser Island poprvé"

WOW. To byl výlet!

Začalo to v pondělí v šest ráno nějak takhle:

Luci sbalila svůj pověstný růžovák, bratranec Lukáš dodal zbytek a jelo se! Tím zbytkem myslíme úplně všechno. Ale úplně. Nejenom, že v autě bylo sbaleno všechno jako třeba stan, spacáky, kariotcové s karimatkami, polštáře, vařiče, lampy, repelenty, lednice a bůhví, co ještě. Ale hlavně, Lukáš je Pan Řidič!

Vzal nás na místa, kam se jen tak někdo nedostane. A to nekecám. Pokud nemáte auto "čtyřkolku" neboli offroad káru, tak máte smůlu. Páč tam, kde jsme byly, není ani centimetr asfaltové silnice. Jezdí se v lese, po dunách a hlavně tedy po pláži:

A kam že jsme se to na týden vytratily? Víceméně za humna :) Tedy za australská humna, tady se vzdálenosti berou v trochu jiném měřítku. Vyrazily jsme na Fraser Island, největší písečný ostrov na světě, který je od nás vzdálený zhruba 300 km na sever.

Nebylo ale kam spěchat, tak nás Lukáš vzal nejprve na Cooloola Beach, kde jsme první noc kempovali. Neskutečný zážitek, co se snad ani nedá popsat. Tak například tohle byl výhled z našeho stanu:

Člověk má 25 km pláže na to, aby si vybral místo na kempování. Plno nebylo, to si asi dokážete představit sami :) Cestou nám Lukáš zastavil na několika fajn místech - kolem pláže je dost zajímavých skalních útvarů, tak jsme si stihly zahrát i na horolezkyně:

Fotek máme mraky, po víkendu je nahrajeme, abyste se měli v těch zimních dnech čím zahřát. Vedro totiž bylo pekelný, ale my si naštěstí vezli občerstvení a tak trochu porušili zákaz pití alkoholu na pláži. Ale jenom malinko :)

Večer jsme si rozdělali oheň, udělali buřty a zapili to Kozlem. Není nad český pivo!

V úterý jsme ráno zabalili stan a vyrazili o kus dál. Ono to ale s tím cestováním po pláži není jen tak. Člověk musí sledovat časy přílivů a odlivů (většinou jsou dva a dva každý den) a podle toho naplánovat cestu. Na některých místech se totiž může stát, že za přílivu je prostě neprojedete. Doporučuje se cestovat zhruba dvě hodiny před a po přílivu. Naopak nejlepší je to samozřejmě za odlivu, to je písek tvrdý skoro jako asfalt a nejvyšší povolená rychlost je 80 km/hod. A to není málo.

Jinak na pláži platí stejná pravidla provozu jako na silnicích, takže se jezdí vlevo, musí se dodržovat povolená rychlost a tak dále. Co je ale asi úplně nejdůležitější - vypustit gumy. Né úplně, to dá rozum, ale upustit se musí, jinak při prvním nájezdu na písek zapadnete. My měli v pneumatikách tlak 16 až 18, oproti nějakým 38, které jsou běžné. Teď jsme chytrý, co :) Ale jet tam samy bez chlapa, asi by nás tahaly z písku ještě teď.

To je z našeho výletu pro dnešek vše, zítra napíšeme, jak jsme pokračovaly cestou necestou dál. A jak jsme začaly, tak taky skončíme- růžovákem na cestách: