Ale na naši obhajobu musím říct, že zdaleka ne všechny nákupy byly takové ty typicky ženské. Tak třeba včera ráno jsme šly běhat a doběhly jsme si na farmářské trhy pro čerstvou zeleninu a ovoce. Já snad nikdy nebyla tak ráda, že vidím čerstvou pažitku. No fakt. Po čtyřech kilometrech běhu jsem tam objímala málem i sladké brambory, jako že ty vážně nemám ráda. Cestou zpátky jsme už běžecké boty sundaly a šly s našima zeleninovýma igelitkama po pláži. Igelitky jsme nevyfotily, tak alespoň posíláme naše ranní krásné vyspinkané hlavy.
Poprvé za ty tři týdny jsme také viděly surfaře. Pořádné surfaře, abysme si rozuměli, a ne ty, co se tu pořád válí na prkně a vozí si zadky po vlnách. Už jsem o nich pomalu začínala ztrácet iluze, ale včerejší dopoledne jim reputaci napravilo. Viděly jsme parádní kousky a nemůžeme se dočkat, až se do těch vln taky pustíme.
Výbavu už totiž máme. Jsme strašný, my víme. Ale pokušení je veliké a voda studená, tak jsme dneska nakoupily dresíky a kraťásky. Fotky zítra. Teď máme jenom jednu z koupelny a na ní je vidět víc krémů Nivea, než čehokoliv jinýho...
Joo a abych nezapomněla, dneska jsme byly svědky světového rekordu! No vážně. Pořádala se tu "Bikini Parade", kde bylo potřeba, aby se tu na trase 1,6 km prošlo přes 332 slečen v bikinách. Žádné extra haló, ale povedlo se a tady je závěrečné foto:
A ještě včera - pardon tedy, že tak skáču v čase - jsme měli takovou menší balkonovou seanci se třemi ostatními Čechy, kteří tu také studují. Moc fajn večer.
Na závěr jedno velkolepé poznání. Po týdnu bydlení v naší jedenatřicetipatrové ubikaci, jsme zjistily, že tu není třinácté patro. Ještě jsme to tedy blíže neprozkoumaly, takže nevíme, jestli tu vážně není, anebo je a jenom se schovává:
PS: k obědu jsme opět měly sushi...
Žádné komentáře:
Okomentovat