úterý 11. října 2011

Den 25 "Plány"

Holky dneska měly velkolepé plány. Po tom, co šly včera večer spát už v devět, chtěly jít ráno běhat. Davidovi Gregorovi vzkazují, že to zase tak nezdravý není, jak kdysi vyprávěl :)

Tož jdeme spát už v devět, takže se logicky probudíme ve čtyři, vyspinkaný do růžova, ale venku tma jak v pytli. Tak si řekneme, že kdyby bylo světlo, šly bychom hned, ale že tedy počkáme do šesti. V šest zvoní budík, Lucka ho zastavuje, něco mi říká, já neslyším, páč už zase spím a budím se až v sedm, kdy samozřejmě už nestíháme vyběhnout.

A pak si nadáváme, protože venku je nehorázně hezky, teplo a oceán bez vlnek. Takovej českej rybníček, jen s rozdílem, že do rybníka byste asi neměli moc chuť po ránu skočit :) Tady to máte:


Cíl pro dnešní noc je tedy jasný. Nejít spát před desátou a neprobudit se před šestou. Ráno má být zase krásně, tak nahodíme plavky, běžecké úbory a dáme ranní pacifickou rozcvičku.

Jinak počasí přes den pořád stojí za prd. Nedejte na fotky, vypadá to všechno hezky, ale je dvacet stupňů a fouká takovej vítr, že stromy na Sněžníku by se zlomily napětkrát. Palmy jsou zvyklý, ryby asi moc ne. Odpoledne se jich tu pár válelo na písku:


Dneska jsme si koupily míč na beach-volejbal, tvrdej jak vlašskej ořech, takže jsme se chvíli sebetrýznily, ale nemělo to v tom počasí moc cenu. Takže jsme skončily v sauně. Tam je relativně dobře, až na to děsný horko.

Holt si nevybereš :)

Ale dost stěžování si. Za dva týdny nás čeká první "dovolená", kdy za námi dorazí Lucky otravný bratranec ze Sydney :) Společně se budeme otravovat týden na Fraser Island, což je od nás na sever něco kolem 250/300 km. Tak uvidíme, jak to celé dopadne!

Jen tu práci by to už chtělo najít. Dneska mi přišel rozpis na tenhle týden a nic moc. Mám jen pár hodin, ale žádná sláva to není. A Lucka pořád nic. Vyrazíme do terénu a ukecáme je :) To by snad mohlo jít.

Z novinek ještě něco málo - od 21. do 23. října se tu u nás konají nějaké velké automobilové závody. Trať se tu staví už tři týdny, hotely jsou obsazené měsíce dopředu, místa pro dobrovolníky už také rozdaná. Ale třeba z toho trochu uvidíme. Za lístky se nám nechce dávat peníze.

Já už nějaké utratila za Australian Open, kam bych se ráda v lednu podívala - trocha grandslamového tenisu nikdy neuškodí. Je to docela levné, potřebovala jsem jenom pětidenní vstupenku do areálu, která stojí 100 dolarů. Zbytek mi snad koupí tenhle pán, čerstvý šampion, který má v Šanghaji i své vlastní dveře :)

Držte palce, ať Tomovi vydrží forma a my jsme v Melbourne co nejdýl! Dííky a dobrou noc!

Žádné komentáře:

Okomentovat