sobota 29. října 2011

Den 38 az 42 "Fraser Island podruhé"

V úterý byl čas zvednout kotvy z Cooloola Beach a přesunout se na slavný ostrov. Naposledy jsme zastavili v civilizaci, abychom doplnili zásoby (cibuli a rajčata) a vyrazili na přívoz. 100 dolarů za pár metrů tam a zpátky, no rozhodně tam nejsou z levného kraje...

Opět jsme najeli na plážovou dálnici a vydali se vstříc dobrodružstvím. V plánu byla vyhlídková trasa po jižních jezerech. Jen jsme nějak  přehlídli jednu odbočku, a tak jsme neviděli jezero ani jedno :) Ale vlastně jo, zastavili jsme v jednom kempu na oběd - vyndali maso, hodili na gril a udělali první burgery. A pak se vydali pěšky na okruh k jednomu menšímu jezeru a potkávali všelijaké prapodivné rostliny:


U jezera byl ale zrovna zájezd německých turistů, tak jsme hned zase utekli. Jinak lidí celkově na ostrově moc nebylo. Zaprvé je před sezónou a zadruhé byl všední den. Takže jsme na cestách málokdy někoho potkali a kempy byly poloprázdné. Kempů je na ostrově taky poskrovnu - nějakých šest nebo sedm, z čehož jsou jen čtyři oplocené. Fraser Island je totiž domovem pejsků Dingo:


Ti sami o sobě nejsou moc nebezpeční, ale ve smečkách, které se chystají lovit, už byste je nechtěli potkat. A kempy plné jídla a odpadků jsou pro ně lákavé sousto. Takže než dorazíte na ostrov, dostanete do ruky spoustu letáků a příruček, jak se chovat, abyste byli v bezpečí a zbytečně dingouše neprovokovali. Až z toho má člověk trochu schízu :) Ale popravdě my málem skoro žádné nepotkali, a to jsme si to po ostrově štrádovali docela dost. Až poslední den jsme potkali jednoho u jezera McKenzie a druhého na pláži, kde očmuchával čísi karavan.

V úterý jsme pak už moc věcí v plánu neměli, jen se zavčasu (rozumějte za odlivu) dostat do kempu. Cestou jsme se ještě zastavili u vraku lodi S.S.Maheno. Trocha faktů: Maheno byl původně luxusním parníkem, během první světové války sloužil jako nemocniční loď a v roce 1935 byl přetahován z Melbourne do Japonska k sešrotování. Cestou však vlečnou loď i Maheno zastihl cyklón a loď byla vyvržena na pláž na ostrově. Později vrak sloužil i jako cvičný cíl RAAF a dnes vypadá nějak takhle:


Do kempíku jsme dorazili tak akorát před setměním, abychom rozdělali stan, konečně se osprchovali (v pondělí to bylo "na prasáka") a udělali si jehněčí k večeři. Mňam. Jsme prostě gurmáni.

Ještě co se týče kempů - mají to tu trochu jinak, než jsme zvyklí od nás. Hlavně si tedy musíte dopředu zarezervovat místo, respektive to můžete udělat i na místě,  ale to (hlavně v sezóně) se nemusí vždy vyplatit. V kempu pak máte udělané "plácky", kde můžete zapustit kotvy. Některé jsou pro karavany, jiné jen pro stany. Nikde není elektřina, jen tedy na záchodech/sprchách. O elektrické zásuvce se vám taky může jen zdát. Jo a na ostrově není signál na mobil. Respektive je na místech, kde to vůbec nečekáte a kde se vám vlastně ani moc nehodí - jako například uprostřed písečné duny nebo na nějakém náhodném kopci, kde jen projíždíte. Takže nadvládu mají telefonní budky :)

No a pak jsou na ostrově taky kempy, které jsou určené jen pro pěší, respektive pro turisty, kteří doma nechali i auto a napříč ostrovem cestují po svých. I ty jsou oplocené, navíc mají speciální bedýnky, kam si dáte věci, kdyby pršelo (dají se i zamknout), nedaleko jsou i záchodky a kohoutky s vodou, ale člověku trochu mrazí, když to vidí:


Není to žádná velká hitparáda, co...

Každopádně s tím se pro dnešek loučíme. Měly jsme tu náročný den. Vstávaly jsme už v šest, páč si nás vybrali jako dobrovolnice pro místní beach volejbalové turnaje (a my rozhodně neprotestovaly). Takže jsme ráno pomáhaly stavět kurty, nosily vodu a pak se odezíráním učily pořádné lekce :) Zítra nás to čeká nanovo, plus jsme zase začaly žít trochu aktivní život a vrátily se k běhání, posilování a jedení mrkví. Síly tedy k večeru ubývají a my si jdeme dát z nostalgických důvodů nějaký český film na dobrou noc.

Zdraví vaše


1 komentář:

  1. Parádní záznam a závěrečná fotografie :) " k sežrání" :)) Good luck, bombarďačky :P

    OdpovědětVymazat