pondělí 12. prosince 2011

Den 85, 86 "Víkendové výlety"

Tedy jenom částečné víkendové výlety... Moje sobota byla pracovní, i když Lucka už tak trochu výletovala. Teta Jindřiška dorazila s holkama, tak si tu užívaly v bazénu, páč venku se to ještě moc nevyjasnilo. Takže výletovala z 27. do 4. patra :) A dokonce si to dala i párkrát pěšky, jelikož a protože výtah stále jezdí jen jeden. Ale myslím, že takovej výlet vřele nedoporučuje. Nejen, že to je úchvatných 1.300 schodů, ale velmi pravděpodobně i stejný počet nechutných zážitků... Na schodech se očividně válí kde co. Díkybohu že ne kde kdo...

A když tak teď vzpomínám na sobotu, tak to taky byl první den, co jsem tu zaspala. Otevřu oči, na hodinách 7:50, odjezd v busu v 8:10... 25 minut čekání na výtah se do toho jaksi nevešlo :) Naštěstí mám milou kolegyni z Německa, která mě vzala autem - v půl deváté, takže se stihla kromě výtahu i snídaně.

Lucka pak zůstala na noc u Jidřišky a v neděli našla zimu v Movie Worldu:


A já se v neděli vydala do Brisbane. A našla zimu prozměnu v autobuse:


:) Je mi známo, že Santa, děd vousatý, umí bravurně řídit stádo sobů, u autobusu už jsem si ale tak jistá nebyla. Tak jsem radši přesedlala na vlak. Australské dráhy nejsou moc velké, všehovšudy tu máme jednu kolej, co vede do Brisbane, a jednu, co vede zpátky. Na tom se moc zkazit nedá, takže žádné zpoždění a za hodinku jsem byla tam. A skoro zadarmo. Z nějakého prazvláštního důvodu tu za desetiminutovou cestu do školy platíme $1.30 a za cestu do 80km vzdáleného Brisbane dolary jenom 4. Go figure...

Počasí si s námi zase trochu hrálo, takže zatímco dopoledne smažilo sluníčko, odpoledne nám parádně propršelo. Já si dopoledne prošla South Bank, asi nejkrásnější část Brisbane, zastavila se v galerii moderního umění a kochala se:


I když někteří tvrdí, že

Dovolím si nesouhlasit :) Bylo to parádní. A odpoledne jsem k australskému umění přidala trochu japonského. Před Vánocemi se na South Bank pořádají workshopy, kde si člověk může vyzkoušet a vytvořit spoustu krásných věcí. Já si vybrala japonské kanzashi. A tak jsem po dlouhé době strávila tři hodiny s jehlou a nití (aniž by kohokoliv včetně sebe propíchla, napíchla, nedejbože zapíchla):


Tohle je výsledek. Jen tu mít stromeček, na který bychom to pověsily... Holt si to budu muset schovat na příští Vánoce.

PS: na kompletní nedělní fotodokumentaci se můžete kouknout jako obvykle tady

1 komentář: